V představách

To, co leží v představách
ve stavech předcházejících.
Co se nese dílem dolů.

Když vítr tě zafouká
a kosti vezme tvůj stín.
A rytmus na ně vyťuká.

Příležitost

Pravda vždy něco stojí.
Lež vždy něco leží.
Pře je vždy příležitost.

Smír je vždy smírstojatost.
Stůj co stůj.
Vem si, stojí mi to tu.
Ná, leží mi to tu.

Náleží mi to tu na tuti.
Tu ty neustojíš.
Při o žito uleželé.

Utišující prostředky

Když zmizí utišující prostředky, každodenní sedativum,
začnou být podněty až bolestivé.
Běžné útržky rozhovorů a příběhy na ulici se zatínají až do masa.

Dítě, kterému zakryli jedno oko, aby mu vyrovnali zrak,
muž, který má jen sbírku igelitek na schodech, a hlavu skloněnou.
Teenageři, co se baví o tom, jak se zbourali.

Nechuť pokračovat stále stejně. Něco vevnitř řve.
Říkáš si, vždyť to terpve začalo? Jak je to možné?
To nemůže fungovat tak rychle! Ale pravda svým mečem dál tne.

Než zapíská

Bavili se spolu skrz otevřené okno,
těžili čas než průvodčí zapíská.
Ta chvíle se zvláštním způsobem otevřela.

Vše se uvolnilo, jakoby zde najednou byla věčnost.
Přistoupila do vlaku a sedla si vedle jednoho z nich.
Zbývala už jenom tak pouhá minuta.

I vize našeho konce nám dává pocit času.
Jsme zrození, abychom mohli dýchat.
Než pískání ohlásí další cestu.

Cesta do neznáma

Vykročit na cestu do neznáma,
to nevadí pojď s náma.
Slunce, když vystrčí paprsky.

Po silném dešti.
Hlava se vymaní ze sevření kleští.
Už se není čeho bát.