alegorie ctnosti a neřesti.
Řekl jsi, že moudrost je přetvářka. A mě skoro tak připadala.
V hlavě mi utkvěl tvůj citát z Goetheho,
že veškerá moudrost už byla řečena.
Teď zbývá jen dát jí úrodnou půdu v nás, aby mohla vyrůst
v našem životě.
Každá nežitá moudrost je přetvářka.
Pak mají k sobě tak blízko.
A moudrost se může zdát.
Je jak leklá rybka v zablácené kašně.
Rozpadající se krása na Kuksu.
Kéž přijde láska a odpuštění a prozáří těžký příběh.
Kéž odletí démoni, co způsobují bolest.
Však moudrost a bolest mají k sobě někdy blízko.
Ať převáží v tobě jejich váhy.
Z celého srdce si to přeji.
Vidím, že vždy existují dvě cesty.
V každém utrpení je potenciál osvícení.
