Jako záblesk svobody na konci lesní cesty.

Uvnitř najednou jí ucítím ve vůni lesa.

Vše je v pořádku. Pocit nadpozemské touhy.

Po tom, co je vzdálené a přeci tak blízké.

Co je tak mírumilovné, ale zažehává naléhavý pocit.

Otevřít se tomu. Na cestě.

Obrazy na stěnách mají barvy zářivé.

Na co čekáš?

Až některý z nich náhle ožije?

Melodie rozverně dovádí v prostoru.

V co doufáš?

Že vezmou tě sebou nahoru?

Jsou jistá omezení.

Ale fantazie může vzlétnout.

Právě tady. Právě teď.

Když nebe a země se náhle přiblíží jakoby pádem,

kdy měsíc se čeká. A někdy i déle.

Kdy slunce zas nepřichází klidným dnem.

Jakoby záblesky z minulého léta.

Kdy jsi byl ještě jiným člověkem.

Pokojné příběhy z hlubin noci.

A skoro zapomenutý pocit.

Co otočí vše naruby.