Síť

Nefunguje síť,
polibme si řiť,

Nefunguje svět,
spadl internet.

Obchody či banky
nastartujte tanky.

Povýšili ho!

Povýšili managera,
dneska, zítra, nebo včera.

Zajíká se radostí!
Přibylo mu starostí!

Lešeninová trubka

Trubka lešení tká cestu osudu,
tvrdé rozhodnutí, já tady pobudu.

Jemná pavučina spirály kreslí.
Lidé se motají, jsou z toho skleslí.

Trubka rezivá může se leštit.

Dada hra

Jako když hrajeme divadlo,
na sobě podivné kostýmy.
Skutečnou svoji podobu,
hluboko na dně ve skříni.

Rodiče, média, časopisy,
píšou nám naše scénáře.
Myslíme, že i těm ostatním,
plejeme si je do tváře.

Málokdo ale tuší,
že stačí vyčistit uši.
Otevřít pořádně oči,
že všem jejich kostým sluší.

Že žádný scénář není,
že není dramaturg scény,
že hru, diváku hleď,
píšeme tady a teď!

Probuzená tramvaj

Tramvaj se probudí,
světla rozsvítí, jako když oči otevře,
pak zacinká, popojede.
Všem se otevře pak je sveze, potom se zavře.
Občas přistoupí revizor
a pročeše nejčernější trsy.

Když jsme zavření po celý den,
zastávky nemáme, nikoho nevezeme
nic nevstoupí, ani nevystoupí,
jedeme stále sami.
A naše ego přebujelý revizor,
jede stále a kontroluje všechny.

Opice

Opice na stromech v Africe skotačí
Nás v kanclu prdele nanejvýš tlačí

Opice na stromech radostí vřeští
My v tichém sevření notebooku kleští

Vývojová fáze homo office
Který má jako sen home office