Todokon
Poetická cesta životem
čtvrtek 26. srpna 2010
Měsíc je díra do oblohy, za kterou stále září světlo.
A hvězdy jsou malé dírky, kterými v noci prosvítá.
Je to světlo, které je uvnitř.
Je to záře, co svítí uvnitř mě.
Ve dne přes nás někdo přehodí modrý závěs.
A nebo se koupe v pěně.
Skrze měsíc, když prosvítají, tajemné záblesky, které dech tají...
skrze slunce, když dotknou se tě, úžasné chvíle na tomto světě.
Jen děj se víra tvá. Jen děj se vůle tvá. Až slunce vytrvá.
Novější příspěvky
Starší příspěvky
Domovská stránka
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)