Cesta je cíl

Při tanci víl, při lesním světle
nemyslí na to, kdy už tam bude.
Když sedí v křesle a je mu dobře
má v duši mír, že všechno pude.

Nečeká, že žít bude, až něco přijde,
prožívá chvíli, co přichází teď,
nemyslí na svět lepší, až měsíc vyjde,
od skutečnosti ho nedělí zeď.

Vnitřní dialog

Jsem umělec, jsem cesta a nekonečný tvůrce
tvořím zde cokoli, co duše si přeje,
jsem přítomné jsoucno a ztvárnění srdce,
scénáře života pisatel děje!

Jsi nula, jsi looser a k tomu ještě pitomec,
arcikokot, hlupák a navíc taky lakomec.
Budeš pořád jen vedlejší role.
Nikdy nic nedotáhneš, zůstaneš dole.

Jsem energie, jsem cesta, jsem nesmírná radost,
rozvíjím melodie okolních příběhů,
Dávám smyslu a životu zadost
Vesele zpívám si do běhu.

Co myslíš, že jsi, proč to vůbec říkáš,
jen jako exhibici nám tu duši svlíkáš
Zalez zpátky do klece a přestaň tady smrdět
Tvé básně jsou horší než když slon začne prdět.

Jsem úžasný slon, jsem síla a moudrost
rozdávám štěstí cestu a směr,
Ze svojí tvorby mám navíc radost
léčím zranění do duší děr.

Papírové království

Abych ti potvrdil, že tu jseš
musíš přinést razítko od notáře.
Jinak nikdo neuvěří, že nelžeš.
To že tu stojíš nikde nic neprokáže.

Nikdo nám ale neřekl, který notář dává,
razítka, která potvrdí, že žijeme nám samým.
Nevím jak vám, ale mě se někdy stává,
že už o tom pochybuju a skoro ani nevím.