Na nádraží na mě oslovil kluk z partičky,
"Can I help you" řekl.
Zavrtěl jsem hlavou a hlouček se zasmál.
Všechno proběhlo asi správně.
Já začal přemýšlet o tom, co jsem měl říct?
Opravit ho, že se říká "May I help you?" nebo
se jinak nenechat vyvést z konceptu.
Pak jsem si říkal, že i já jsem vlastně byl nedávno
takový kluk na nádraží.
Akorát já nikdy nebyl takhle drzý, spíš jsem se styděl.
A že ten kluk tam pořád někde je.
A teď se trochu stydí.
Možná by mu tamten dokázal nějak pomoc, aby se cítil lépe.
Jo, postával bych s nima ještě než musím do školy.
Vyrazil bych s klukama na dobrodružnou výpravu.
Oni ve mě už asi vidí pána, který jde zodpovědně do práce
a oni ho vyprovokují.
Jo řekl bych jim: Kluci, život vás naučí.
To moudro jsem vždycky nesnášel.
Většinou ho používají lidi, který si zpackali život
a chtěj získat převahu jenom tím, že jsou starší.
Taky jsem měl ideály, ale pak jsem poznal...
Taky poznáš, že se to nedá, že je to naivní.
Moje ideály se ale prověřily. A ty důležitý zůstaly.
Lze žít zodpovědně a zároveň nebýt páprda.
Žádné komentáře:
Okomentovat