Když čas zastaví se a hledá jiné cestičky.
Jak k tobě promluvit.
Chceš ho poslouchat?

Jako pauza v letu,
kdy dravec křídlům odpočinout dal,
aby zas dolů střemhlav mohl se dát.

Rychlost se zvýší.
Jen cíl před očima.
A nebe nad tebou.

Jako had svléká kůži,
vyrůst třeba je.
Paprsky se protínají na čepeli meče.

Vítr ve vlasech a ve hřívě koně.
Plápolající plameny a jízda stepí.
Co vzdaluje se?

Trofeje rozevláté na násadě kopí,
smrtelnost připomínají.
Neptej se.

Víry

Prokličkovat mezi víry, které potápějí víru.
Nenechat oddanost potopit daněmi.
A svoji důvěru rozsekat důvody.
Moc nedovolím rozpustit v nemoci.

Rádci

Ať si moji rádci dělají, co jim patří.
A dají si navzájem prostor.
Už nenechám odpovídat myšlení,
když se zeptám na názor svých emocí.
Nejsou to vládci, ale pouzí rádci.
Ať přestanou stavět světlu překážky.

Cennosti

Neochota hrabat se v tom,
v minulosti, v přítomnosti.
Vítr, co naléhá. Vědomí.

Jako prozkoumat koš,
kde víme, že jsou cennosti.
A hlavně je už přijmout.

Život

Život není jako reklama,
život je vždy opravdový.
Nechce nikoho oklamat.

Produkt tvoříme my sami,
jen k sobě lze podat reklamaci
a dostat proto další šanci.

Větřík

Vítr do plachet
zvedne se
zafouká.

Odkryje skrývané
rozvětví možnosti
ponouká.

Jachta na vlnách
mírně houpavá
Svůdná.

Když něco přichází vždy něco odchází,
jinak je prostor přeplněný.
Nelze se držet stálosti ve prospěch změny.

Vítr co lesem se prožene.
Voda, co cestu vždy najde si.
Oheň, kde shoří vše dřevěné.

Obnažená pravda

Najednou tu stála celá obnažená a nahá.
Zlatavá záře sametové kůže a něžná výzva.
Čekal jsem, že to bude vzrušující,
ale že tolik a všechno najednou?
Za co jsem se modlil snad tisíckrát
tu najednou bylo přede mnou.
Ne teď, Ne tady, blekotal jsem.
Tobě se nelíbím? Zeptala se nevinně.
Nebude jinde, nebude jindy..
Vždyť to vím.
Čekal jsem asketickou sutanu
a semknuté rty.
Přísné postavení na váhy.
Soudkyni s orlím pohledem.
Ne toto krásné skoro ještě dítě
s moudrostí stařeny a bohyně.
Zářivé světlo naplněné láskou,
které mě k sobě přivine...

Pomíjivá

Jako motýl zamávat křídly
a udělat tak přehlídku pro netušené hosty.
Než křehká krása uvadne.

Jako stará třešeň na dvoře továrny,
co když květy rozpučí,
prozáří i prostory rezavé a chladné.