pátek 29. srpna 2008

Chodíme světem

Boty klapou v rytmu dechu,
jdeme totiž pěšky.
Není už čas na povzdechy,
že život je těžký.

Boty klapou vstřícně směle,
vyšlapanou pěšinou,
cítím jejich pohyb v těle,
vítr hýbe hladinou.

Boty klapou melodicky,
koho pouť mi pošle vstříc?
Rozhlížím se jako vždycky,
zvědavý jsem čím dál víc.

Žádné komentáře: