Z nich občas vystoupil nějaký ostrý a barevný tvar.
Jsem překvapený, kolik vaty kupím, jen abych se jí znovu zbavoval.
Položil jsem si otázku? Co zbude až ohlédnu se v okamžik smrti?
Mohlo by to vypadat dost stejně.
Na co si vlastně vzpomenu?
Co bude mít nějakou cenu?
A proto třídím vzpomínky - co je odpad a co je cenné,
co jsou jen cetky prachem obalené.
Abych si zvolil v každou vteřinu. Život a ne rutinu.
Žádné komentáře:
Okomentovat